Vybíráme z kroniky

Z roku 1550

Po dlouhém jednání prosadil konečně Jindřich Abrahám ze Salhausenu, druhý syn z druhého manželství, že statek a ves Velké Březno a připojenou k němu osadu Velichov bude spravovat sám.
Tím se rozpadl majetek, na svou dobu neobyčejně rozsáhlý, neboť v době asi půldruhého století se kolem původního jádra, to jest tvrze Varty seskupily tyto obce a statky: Velké Březno, Valtířov, Velichov, Vítov, Suletice, Malečov, Březí, Budov, Malé Březno, Vitín, Ostrov (později zmizevší) a konečně Přerov.

Velké Březno – kronika 1550/07/01/00

Z roku 1805

Drahota a hladomor

• žita – 52 zlatých
• ječmene – 36 zlatých
• ovsa – 19 zlatých
• hrachu – 52 zlatých
• čočky – 40 zlatých
• brambor – 12 zlatých

Ale venkovský lid, zbídačelý nekonečnými francouzskými válkami, neměl peněz, aby tyto ceny platil, a proto houfně vymíral hlady. V samotném Velkém Březně zemřelo toho roku do Vánoc přes dvacet lidí, ale v horských obcích našeho kraje byly následky nebývalé bídy ještě krutější.

Velké Březno – kronika 1805/12/31/00

Z roku 1835

Počet obyvatelů a domů v roce 1835

Velké Březno má koncem roku 1835 celkem 275 obyvatelů, většinou německé národnosti, až na málo výjimek vyznání římsko-katolického. Kromě vrchnostenského zámku, v němž je umístěna také správa celého panství, školy, vlastního statku, myslivny, pivovaru, jedné hospody, dvou mlýnů a jedné pily je tu úhrnem 59 obytných stavení.

• osada Velichov se dvěma staveními a 12 usedlíky
• Nový Les s patnácti domy a 84 obyvateli
• a osada Vítov, kde je toho času jen jedna chalupa, obývaná tříčlennou rodinou.

Velké Březno – kronika 1835/12/31/00

Z roku 1841

Velkobřezenské vrchnosti po Bílé hoře

Ze seznamu někdejších feudálních panství na Ústecku a ze soupisu dřívějších šlechtických rodů země České vyjímáme některá data, týkající se naší obce a zahrnující období od počátku třicetileté války až do zrušení poddanství, tedy léta 1618 až 1848.

Alodiální panství Velké Březno, jak znělo jeho označení na znamení, že zboží nezávislé a volně zděditelné se skládalo z těchto vsí a dvorů: Velké Březno, Velichov, Nový Les, Byňov, Suletice, Nová Ves, Babiny, Pláň, Liškov, Bláhov, Německá Lhota, Vítov.

Před bitvou na Bílé hoře patřilo Velké Březno Janu Abrahámu Bokovi, který se sice k rebelii českých pánů nepřipojil, ale pro svou víru musil přece jen opustiti Čechy. Své zboží prodal dne 20. května 1628 ze 20.000 tolarů. Kupcem byl Karel z Miletic, tchán krajského hajtmana ústeckého...

Velké Březno – kronika 1841/12/21/00

Z roku 1911

Velkobřezenský okrašlovací spolek

Z roku 1911 se zachovala zpráva o píli členů a výboru okrašlovacího spolku ve Velkém Březně, jehož činnost značně přispívala k udržení a rozšíření cizineckého a turistického ruchu v naší obci.
V tomto roce byly upraveny a barevně označeny tyto cesty a stezky:

• lestní cesta do Olešnice a dále do Svádova, měřící tři kilometry, značkami zelené barvy,
• cesta k troskám hradu Varty a dále údolím, tehdy nazvaným "Schillerovým", do Olešnice, 4 a půl km, z části s příkrým stoupáním, s červenými značkami,
• horská túra přes hrad Vartu do Zubrnic, šest a půl kilometru, značky tmavozelené, nebo tamtéž přes Kočičí hlavu (6 km) se značkami světlezelenými, a konečně
• pěšina do Velichova přes Kupoli, označená světlemodře.

Velké Březno – kronika 1911/07/01/00

Z roku 1913

Velké Březno koncem roku 1913

K 31. prosinci roku 1913 pozůstává naše obec z katastrální obce Velkého Března a z připojených osad Nového Lesa, Vítova, Velichova a Varty.

• Velké Březno samo má 215 obytných domů a 2 117 obyvatelů.
• Nový Les je obýván 165 obyvateli v 20 domech,
• osada Velichov má celkem 4 domy a 27 obyvatelů,
• v osadě Vítov se nalézá 18 domů a 249 obyvatelů a konečně
• v osadě Varta bydlí 21 obyvatelů ve 4 domech.

Velké Březno má tedy koncem roku 1913 2 579 obyvatelů a 261 domů.

Velké Březno – kronika