I voda má svou historii

Stará štola ve Velichově

Vůbec nejstarší důlní dílo lokalizují sudetoněměčtí vlastivědci do velkobřezeňské osady Velichov (Welchen), ležící na jižních svazích obce mezi Velkým Březnem a osadou Byňov, která katastrálně přísluší k obci Suletice. V idylickém zákoutí na rozhraní lesa a luk byla na levém břehu bezejmenného přítoku Homolského potoka, nad roklí zařezávající se mezi jižní úpatí návrší Kočičí hlava a severozápadní svah vrchu Magnetovec (521 m.n.m), postavena 2 hospodářství s 8 obytnými a hospodářskými budovami. Z nich se do dnešních dob zachovalo jako jediné obytné stavení č.p. 2 s dvěma malými hospodářskými budovami a sklepením a zbořeniště dalších dvou budov, příslušejících k hospodářství č.p. 1. Dům č.p. 2, po desetiletí vlastněný Severočeskými státními lesy Teplice, novodobě v majetku podniku Lesy České republiky s. p. Hradec Králové, je dnes využíván k individuální rekreaci.

Podle německy psané vlastivědné literatury se na pozemcích statku č.p. 2, patřících sedláku Wenzelovi Schneiderovi, měla ještě roku 1943 nacházet 300 let stará vodovodní štola, z níž přiváděli vodu pro potřebu lidí a pro napájení dobytka dřevěným potrubím. To bylo také, podle sdělení dnešního majitele tohoto objektu, skutečně odkryto v roce 2007 při rekonstrukci objektu, který podchycuje lesní pramen (s největší pravděpodobností přepad z výše ležící jímací šachty před štolou) u turistického posezení na křižovatce lesních cest pod statkem.

Známý ústecký vlastivědec profesor Franz Josef Umlauft tvrzením, že vodárenskou štolu zřídili ze staré štoly ležící naproti domu č. 2, ji tak nepřímo označil za důlní dílo (Umlauft 1943). Původní archivní pramen a tento odkaz v literatuře, ze kterého oba zmínění autoři uvedené údaje čerpali, se již nepodařilo nalézt a ověřit. Je-li ale štola skutečně tak stará, jak je uváděno (dnes již přes 370 let), jedná se s největší pravděpodobností o průzkumné dílo na rudy.

Údržbář velkobřezeňského panství z roku 1628 uvádí, že v tu dobu hospodařili ve Velichově sedláci Georg Kastner a Barthel Thomas Plundrich. Vlastivědná literatura k tomu doplňuje, že Kastnerovi patřil statek č. 1 a Pludrichovi hospodářství č. 2 (Richter 1942). Podle josefského katastru byl koncem 80. let 18. století vlastníkem statku č. 1 Eduard Asten a majitelem druhého statku Johann Kristoph Focke. Stabilní katastr z roku 1843 uvádí jako vlastníka hospodářství č. 2 Franceho Fockeho. Který z nich a v kterém roce svedení důlní vody ke statku realizoval, není známo. Že ale obě hospodářství byla skutečně absencí vodních zdrojů postižena, dokládá zpráva břeclavského proutkaře S. Otteho ze dne 11. června 1931.

Hygienické důvody a nedostatek pitné vody ve Velkém Březně vedly totiž na přelomu 20. a 30. let 20. století k průzkumu pramenů v blízkém okolí obce. Na pravém břehu Homolského potoka, tedy i u Velichova, žádné vodní prameny v terénu zjištěny nebyly. Stará štola ve Velichově, využívaná již místními sedláky, přitom není ve spisech vůbec zmíněna.

Virtuální prohlídky

Virtuální prohlídka
prostor Panství Velichov

Spustit


Virtuální prohlídka
sklepů a vinárny na Velichově

Spustit

Co je u nás nového

Kniha návštěv 2018

7. 8. 2018

Přidali jsme návštěvní knihu pro rok 2018 s příspěvky od našich hostů, pro které jsme pořádali akce a svatby na Velichově v první polovině roku. Příspěvky spokojených...

Více novinek

Motorový kočár Daimler 1895

Daimler 1895


Panství Velichov na mapěmapa webu

Navigace


[ ? k obsahu ? ]