Historie Velichova

Vybíráme z kroniky

Z roku 1550

Po dlouhém jednání prosadil konečně Jindřich Abrahám ze Salhausenu, druhý syn z druhého manželství, že statek a ves Velké Březno a připojenou k němu osadu Velichov bude spravovat sám.
Tím se rozpadl majetek, na svou dobu neobyčejně rozsáhlý, neboť v době asi půldruhého století se kolem původního jádra, to jest tvrze Varty seskupily tyto obce a statky: Velké Březno, Valtířov, Velichov, Vítov, Suletice, Malečov, Březí, Budov, Malé Březno, Vitín, Ostrov (později zmizevší) a konečně Přerov.

Velké Březno – kronika 1550/07/01/00

I voda má svou historii

Stará štola ve Velichově

Vůbec nejstarší důlní dílo lokalizují sudetoněměčtí vlastivědci do velkobřezeňské osady Velichov (Welchen), ležící na jižních svazích obce mezi Velkým Březnem a osadou Byňov, která katastrálně přísluší k obci Suletice. V idylickém zákoutí na rozhraní lesa a luk byla na levém břehu bezejmenného přítoku Homolského potoka, nad roklí zařezávající se mezi jižní úpatí návrší Kočičí hlava a severozápadní svah vrchu Magnetovec (521 m.n.m), postavena 2 hospodářství s 8 obytnými a hospodářskými budovami.